…. a jak to dopadlo?
Jak to dopadlo, je nyní už jasné
Ale tenkrát, tenkrát to bylo napnuté.
Když k nám do Starohorské jeli vybírat Ti, kteří se nejdříve rozhodli pro mne a pak obrátili, když viděli Avárka, měli přání, aby nám Božek sundal naše barevné řemínky před tím, než přijedou.
Prý aby to bylo nezávislé rozhodnutí.
Samozřejmě Božek na to zapomněl a tak jsme byli řádně označeni, jako vždy.
K ohrádce, kde jsme byli vystaveni jako kozy na trhu si hrajeme a nic nás nezajímá.
Přichází Ona a On, ve snaze zahlédnout toho svého krasavce.
Ona ukazuje na Avárka…., ale pozor, On kouká na mně.
Jsem menší, drobnější a Avárek je větší a silnější, pěkné napapaný.
Chvíle povídání, chvíle rozhodování a asi se jim zželelo mně, drobnějšího a slabšího a tak se za chvíli houpu na rameni mojí nové paničky.
…. a bylo mi na jejím rameni hned moc krásně, dobře si na to vzpomínám
Bylo to 28.května 2020 ve čtvrt na tři a jmenoval jsem se “ALAN”.. no hrůza.
