Deus ex machina
Na divadle se říká deus ex machina
Byli jsme na obvyklé procházce, na které Arísek prohání místo bažantů a zajíců, kteří nejsou,
Volavky popelavé, nebo Volavky bílé, které na okolních polích loví myši.
Ty si z něj dělají legraci a když k nim z velké dálky dobíhá ony se před ním vznesou a nalétávají na něj, vypadá to, jako hra z obou stran.
Při návratu domů Arísek po krátkém hledání vytáhl někde z pod břehu pískovny zajíce v nejlepší formě.
Co mu bylo nevím, nebyl ještě ani úplně ztuhlý.
Jedno světlo měl jakoby podlité krví, ale žádné broky nebylo vidět.
První fyzický kontakt se zajícem byl asi pro mne větším překvapením než pro Aríska.
Ten jej “aportoval” jako by se nechumelilo.
Pro mne to bylo “Spadl z oblaků”.
Neboť pro to, kde se vzal a co mu bylo nemám rozumné vysvětlení.
Raději bychom jej zastihli živého.